Ani kapku alkoholu! Zavedení prohibice v USA, 28. října 1919

Zásluhu na jeho přijetí měly zejména dvě organizace: Unie žen za křesťanskou střídmost a Liga proti výčepům. Členky Unie bojovaly proti alkoholu zprvu společnými modlitbami před saloony a bary; když to nepomáhalo, útočily na nálevny klacky a kamením. To Liga proti výčepům se věnovala demonstracím a lobbingu. Politikům, kteří ji slíbili podpořit, pomáhala s předvolební kampaní a dodávala voliče. Politici za to schválili zákon, který navrhl republikán Andrew J. Volstead, ale jehož autorem byl ve skutečnosti Wayne Wheeler, vůdce Ligy proti výčepům.

Amerika a život bez alkoholu

Logo|foto:Český rozhlas

Zákon to byl pořádně tvrdý. Alkohol se směl vyrábět už jen pro potřeby produkce léků nebo drogerie. Výjimku mělo mešní víno a také košer víno určené pro židovské obřady. Však také po zavedení prohibice prodeje těchto vín raketově stouply. Není asi třeba dodávat, že většina se jich rozhodně nevypila při svatém přijímání nebo šabatové večeři.

To byla ovšem jen špička prohibičního ledovce. Se zavedením Volsteadova zákona zkrachovala řada barů a výčepů, byly uzavřeny podniky vyrábějící alkoholické nápoje, nebo potřeby pro jejich produkci. Tisíce lidí se tak ocitly bez místa. Mnozí z nich se z nouze dali na kriminální dráhu. Ze země odešla řada ekonomických migrantů, pro které byly alkoholické nápoje součástí gastronomické kultury. Šlo především o Italy, Němce, ale také Čechy.

Pašeráci, mafie, Al Capone a ti druzí

Al Capone na snímku z roku 1931|foto:Fotobanka Profimedia

S prohibicí chuť Američanů na skleničku pochopitelně ani náhodou nezmizela. Lidé si začali vyrábět alkohol tajně doma. Výsledkem byly požáry způsobené výbuchy domácích destilačních kolon; pokoutní destiláty bývaly nezřídka zdraví škodlivé a někdy i smrtelně jedovaté. Bohatší Američané lační napití proto raději kupovali pašovaný alkohol.  Do USA se dovážel z Kanady, střední Ameriky, ale také z Evropy. Začaly vznikat ilegální bary a nálevny, kde se lihoviny tajně prodávaly. Černý trh s alkoholem měla pod palce mafie, která tak velmi bohatla a prorůstala i legálními vrstvami americké společnosti. Asi nemusíme připomínat, že nejznámějším mafiánem profitujícím z prohibice byl Al Capone.

Franklin D. Roosevelt a konec prohibice

Logo|foto:Český rozhlas

Prohibice nejen že neúměrně zaměstnávala americkou policii, připravila lidi o práci, kriminalizovala i dosud bezúhonné občany, paradoxně navýšila počet alkoholiků, ale také USA působila ohromné ztráty na daních a clech. To si země bolestně uvědomila zejména při Velké hospodářské krizi. V reakci na to začaly vznikat spolky, které žádaly prohibici zrušit. S tímto návrhem šel do volební kampaně i demokratický kandidát Franklin D. Roosevelt. Po svém zvolení se začal o zrušení prohibice soustředěně zasazovat. Podařilo se mu to v prosinci 1933, kdy byl ratifikován jedenadvacátý ústavní dodatek, kterým se rušil prohibiční dodatek osmnáctý.

Nechť však zůstane v paměti všech, kdo myslí, že vědí, jak zakázat zlo a nastolit všeobecné dobro, neboť jak praví klasikové: Je právem každého člověka vybrat si svou cestu do pekel. Anebo elegantněji: Co jiného je ctnost, nežli svobodná volba toho, co je dobré?