Ústecké rozhlasové vysílání: rok 1948 a roky následující

Rok 1948 byl v životě mladé Československé republiky klíčový. Po tzv. Vítězném únoru následovalo znárodňování průmyslu i zemědělství, politické procesy, zřízení táborů nucené práce a vynucen odchody mnoha lidí do exilu.

Lidově demokratická republika se postupně stala totalitní zemí ovládanou komunistickou stranou. A na to všechno muselo reagovat i rozhlasové vysílání. I to z Ústí nad Labem.

1948 a čistka v ústeckém rozhlasovém vysílání

„Nástup komunistů k moci vedl z vytvoření takzvaných akčních výborů a k tomu, že se ze všech veřejných funkcí odstavovali lidé, které komunisté vnímali jako svou opozici a politické protivníky. To se odehrálo i v Ústí nad Labem, kde byli mezi těmi zaměstnanci nejen příznivci komunistické strany,“ připomíná historik Václav Houfek.

Někteří zaměstnanci Československého rozhlasu museli po únorovém převratu odejít. Jiní zůstali, i když s nastalou politickou situací mlčky nesouhlasili. A někteří, jak už to bývá, změny vítali.

Anna Sedlmayerová|foto:Jaroslav Sýbek, ČTK

„I v těch 50. letech byli ti rozhlasáci tak trochu pod dozorem těch straníků, kteří je ale potřebovali, protože odváděli dobrou práci. Tady bych zmínil například spisovatelku Annu Sedlmayerovou, která byla těmi změnami svým způsobem nadšená. Hned po převratu se ale začala dostávat také do konfliktů – ty vedly k tomu, že jí nedovolili publikovat některé věci a k jejím aktivitám byly různé výhrady,“ popisuje Houfek.

Spisovatelka Anna Sedlmayerová upravovala pro ústecký rozhlas hlavně své romány do podoby rozhlasových her a montáží.

V roce 1963 mohli posluchači slyšet například rozhlasovou montáž z její detektivní knihy pod názvem Vražda bez paragrafů.

„V roce 1968, když vypukla normalizace, se zase dočkala toho, že byla v podstatě zakázána. Její pořady byly vymazány, v těch archivech už se nedají dohledat – jsou o nich jen nějaké písemné zmínky. To je jeden z těch osudů, který nese stopu toho ústeckého rozhlasového studia,“ dodává Václav Houfek.