701 mrtvých a zničené Emauzy. Bombardování Prahy v únoru 1945 bylo jediné, za které se USA omluvily

Když se 14. února 1945 nad Prahou rozhoukaly sirény varující před spojeneckým náletem, významná část Pražanů jim nevěnovala pozornost. Takových poplachů už slyšeli a všechny byly plané. Jenže tentokrát to bylo jinak. 

K hlavnímu městu protektorátu se blížilo 62 Létajících pevností, tedy spojeneckých bombardérů B-17. Od Radlic přes Nové Město až k Žižkovu zasypaly Prahu desítkami pětisetliberních bomb.

Škody byly ohromné. Téměř sedm desítek domů bylo zničeno úplně, stovky dalších byly poškozeny. Fatální zásah dostala synagoga na Vinohradech a silně poškozen byl Emauzský klášter nebo Gröbeho vila. 701 lidí přišlo o život. Mezi nejznámější oběti patří dcera malíře Josefa Lady Eva.

Rozbořený dům v Praze na Vinohradech po bombardování Prahy v únoru 1945

Okupační nacistická správa nálet pochopitelně propagandisticky využila, 150 obětem byl vystrojen veřejný pohřeb, na kterém promluvil K. H. Frank i zástupci protektorátní vlády. Spílalo se pochopitelně americkým imperialistům a britským plutokratům, kteří terorizují pokojné a šťastné obyvatelstvo protektorátu.

Navigační omyl?

Je skutečností, že Češi se s tímto, ale i s dalšími nálety na naše území těžce smiřovali. Chápali, že jde o boj proti nepříteli, zároveň ale nechtěli umírat a přicházet o majetek. Jak říká historik Martin Veselý, o rozporuplných náladách hovoří i dochované zprávy bezpečnostní služby Sicherheitsdienst.

S největší pravděpodobností byl nálet na Prahu navigačním omylem. Došlo k němu totiž ve dnech bombardování Drážďan a letadla si při špatné viditelnosti spletla Prahu se saskou metropolí, která je do jisté míry Praze podobná: velké město v ohybu řeky. Nálety na Prahu byly také jediným bombardováním, za které se Američané omluvili.

Na druhou stranu, říká Martin Veselý, nálet na Prahu v dobovém kontextu nemusel být něčím překvapivým. Byly zde významné továrny, které vyráběly výzbroj pro německou armádu, a byl tu i dopravní uzel. A právě dopravní uzly byly na konci války hlavním cílem spojeneckých bombardérů.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.