20. století bylo stoletím konfliktů, dvou světových válek a nedozírných výdajů. Přesto lidstvo bohatlo. Jak si to vysvětlit?
Když se podíváme na dějiny lidstva, jde o mnoho a mnoho staletí obrovské bídy. Aby se stovky milionů, či dokonce miliardy lidí měly relativně dobře, to je záležitost z hlediska historie vlastně nedávná. Proč nastal zlom a lidstvo rychle zbohatlo? A jak s materiálním blahobytem naložilo? Ve své knize, jejíž název bychom mohli do češtiny přeložit jako Plahočení se za utopií, Hospodářské dějiny dvacátého století, se tomu věnuje americký historik hospodářských dějin Brad DeLong.
Zásadní přelom podle něj nastal kolem roku 1870. DeLong podrobně vypočítává, jak rostl příjem lidí před tímto datem a po něm.
Čtěte také
Během několika tisíců let lidské existence šlo primárně o jediné – přežít. Ekonomika prakticky nerostla, přírůstek byl jen minimální. Jinak než v naprosté bídě žila jen velmi omezená vrstva obyvatel.
Po roce 1770 se to začalo měnit, ale stále šlo jen o velmi pomalý pokrok. Skutečná změna nastala až kolem zmíněného roku 1870, a to díky třem faktorům – centralizaci výzkumu a jeho využití ve výrobě, vzniku centrálně řízené firmy a globalizaci, díky které vzdálenost prakticky přestala hrát roli.
Směřujeme nahoru nebo dolů?
Průměrný člověk je dnes podle profesora DeLonga téměř devětkrát bohatší, než tomu bylo v roce 1870. Naši předci by si takřka jistě mysleli, že s takovým bohatstvím musí svět připomínat ráj, doslova utopii.
Čtěte také
Ale to se nestalo. DeLong se ve své knize ptá, proč k tomu nedošlo. A tvrdí, že od roku 2010 jde vývoj, minimálně ve vyspělém světě, do kterého patří i Česko, spíše z kopce.
„Léta následující po roce 2010 přinesla rozsáhlé systém destabilizující vlny politického a kulturního vzteku, kdy jsou masy lidí různým způsobem a z různých důvodů nespokojeny a jsou přesvědčeny, že systém v jejich prospěch nefunguje tak, jak by měl,“ tvrdí autor.
Knihu i myšlenky Brada DeLonga vám nabídneme v pořadu Ex Libris, přečetl ji a okomentoval Ondřej Houska.
Související
-
Alessio Terzi: Růst v zájmu dobra. Způsobí kapitalismus klimatickou katastrofu?
Lidstvu hrozí klimatická katastrofa. Otázkou by nemělo být, zda jde o reálnou hrozbu, ale co proti ní hodláme udělat. Je na vině kapitalismus?
-
Luuk van Middelaar: Pandemonium, záchrana Evropy. Unie se pod tíhou krize nerozpadla, ale posílila
Ruská agrese proti Ukrajině ukázala mnohé a mimo jiné taky odhalila jednotu Západu, jakou asi čekal málokdo.
-
Jak Západ podcenil Rusko a proč nemůže být jiné. Alexandr Mitrofanov: Mrazík s pendrekem v ruce
S knihou Mrazík s pendrekem v ruce se pořad Ex libris pokusí odpovědět, proč je Rusko takové a jiné být nemůže. Autorem úvah je novinář Alexandr Mitrofanov.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
