Minus 150 °C? Žádný problém, říkají svorně otužilci, kteří podstoupili léčbu kryoterapií

27. říjen 2015

Promrznout se ke zdraví, tak by mohlo znít heslo lidí, kteří hledají způsoby, jak posílit své tělo i duševní zdraví. Kryoterapii vyhledávají v současné době nejen vrcholoví sportovci, kteří potřebují nastartovat před důležitým sportovním výkonem, ale i lidé po operacích, nebo s různými zdravotními problémy.

Co se vlastně děje s naším tělem při vstupu do kabinky, kde je -150 °C?

„Na těle v kůži jsou miliony zakončení nervových receptorů, které snímají informace o stavu prostředí, ve kterém se pohybujeme. Když na tento receptor přijde závan -150 °C, signál jde do mozku, který to vyhodnotí jako život ohrožující situaci. Ovlivní se tak imunitní systém a stav psychiky, kdy člověk nabyde dojmu, že vše zvládne a dokáže,“ vysvětluje princip fungování kryoterapie Karel Hlavatý.

Hluboký mráz člověku neublíží, protože vzduch v kryokomoře je absolutně zbaven vlhkosti. Kryoterapii lze využít proti zánětlivým revmatickým onemocněním, artróze, lupénce a léčbě chronických bolestí. Tiší bolest, zvyšuje imunitu a obranyschopnost organismu, zvyšuje svalovou výkonnost a zlepšuje náladu. Proto jí sportovci vyhledávají jako doplněk přípravy nebo rehabilitace po zranění.

Kdo by se však měl kryoterapií vyhnout, tak to jsou onkologicky nemocní pacienti, lidé s vysokým tlakem, akutním onemocněním srdce, cévním onemocněním, nebo těhotné ženy.

Pro jistotu je dobré se před návštěvou kryoterapie poradit se svým lékařem.

autor: Iveta Kalátová
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.