10 let od ničivých povodní v Libereckém kraji
Přes 80 obcí a bezmála 1 900 domácností v Libereckém kraji zasáhly v srpnu 2010 ničivé záplavy, které během několika hodin a dnů změnila životy tisícům lidí. Velkou vodu před deseti lety způsobily náhlé přívalové deště.
Všechny epizody
-
1
Zkáza a zmrtvýchvstání Heřmanic
-
2
Když běsní Smědá: povodně v Raspenavě a Frýdlantu v srpnu 2010
-
3
Ve Višňové jsou na záplavy zvyklí. Na tisíciletou vodu tam ale vzpomínají se slzami v očích
-
4
Když byl Hrádek pod Nisou. Před deseti lety voda zaplavila asi třetinu města
-
5
Jedním ze symbolů povodní roku 2010 se stal zničený dům v Chrastavě. Město už je dnes opravené
Vydatně pršet začalo v pátek 6. srpna 2010 kolem osmé hodiny večerní. A prudké lijáky trvaly celou noc. Ráno 7. srpna 2010 se na osm desítek měst a obcí se valily devastující přívalové vlny z rozvodněných toků. Ty sebou nesly polámané stromy, kamení a bahno.
Problémem podle hasičů bylo hlavně velké množství srážek během velmi krátké doby. Ty zavinily, že se menší toky, zejména na Liberecku, začaly rychle rozvodňovat a zaplavovat své okolí.
„Ta komplikace byla v rychlém nárůstu vody. Během pár hodin byl ten nárůst enormní. Z pár centimetrů, které běžně protékají, to vyrostlo na tři metry devadesát. Ta rychlost nárůstu vody byla opravdu veliká,“ vzpomíná na rychlost tehdejších povodní velitel hasičů ze stanice Liberec Jaromír Mottl, který v době povodní velel záchranným jednotkám v Hrádku nad Nisou.
V sobotu 7. srpna ráno začali hasiči vyřizovat první telefonáty lidí, kteří je žádali o pomoc. Nejprve při odčerpávání vody ze sklepů, garáží a zahrad. V tu chvíli ještě nikdo netušil, že situace se zanedlouho natolik zhorší, že někteří z obyvatel zasažených obcí budou bojovat doslova o přežití. Podle velitele hasičů Jaromíra Mottla se situace začala měnit tak rychle, že než stačili majitele některých domů varovat, aby si přestěhovali své věci o patro výš, voda už je zatopila.
Jaké škody povodně v Libereckém kraji napáchaly?
Konečný účet za velkou vodu byl hodně smutný. O život přišlo 5 lidí. A dalších 130 utrpělo zranění. Záchranné vrtulníky tehdy musely evakuovat na 160 osob. Do pomoci v zasažených oblastech se zapojilo témě 270 profesionálních a dobrovolných hasičů, na 700 policistů, 40 záchranářů - zdravotníků, přes 1 800 vojáků a stovky dobrovolníků.
Od té doby Liberecký kraj i jednotlivé složky záchranářů výrazně investovaly i do vybavení a techniky, které by jim dnes při podobné události měla pomoci ji zvládnout ještě lépe, než před 10 lety.
„Dneska ta vybavenost je lepší, jak v osobních ochranných prostředcích hasičů, tak i v rámci nějakých technických prostředků. Pořídila se vozidla, která jsou schopny jezdit ve vyšší vodě a tak dále. Těch věcí je celá řada,“ vysvětlil velitel hasičů Jaromír Mottl. Opatření proti povodním v ulynulých letech zrealizovalo také mnoho obcí v Libereckém kraji.
Ohlédnutí za jednou z nejničivějších katastrof v našem regionu připravila pro Český rozhlas Liberec redaktorka Ivana Bernáthová
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
