Zkamenělý pravěk Maroka: trilobiti, další fosilie v poušti a pár zajímavostí z historie kalendáře
Zkamenělý pravěk Maroka, 1. část: Svět trilobitů (4:18) – Historie: Příběh streptomycinu (20:33) – Knihovnička: Když Brnem táhli mamuti (25:40) – Z dějin kalendáře (30:31)
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o vlně veder, která letos postihla brazilskou Amazonii a zahubila desítky sladkovodních kytovců delfínovců amazonských, představíme nález více než dva tisíce let staré dětské boty ze solných dolů u rakouského Salcburku i objev ztracené hrobky úředníka Ptahšepsese v egyptské Sakkáře, který se podařil našim egyptologům; povíme si o experimentu, který dokázal, že gravitaci podléhá i antihmota a zmíníme se o objevu velkých koncentrací oxidu uhličitého na Jupiterově měsíci Europa.
Svět marockých trilobitů
Maroko, země v severozápadním cípu afrického kontinentu, má co nabídnout nejen turistům, ale také vědcům; mimo jiné paleontologům. Ti do Maroka jezdí za fosiliemi pravěkých živočichů, z nichž některé jsou staré skoro půl miliardy let. Jsou mezi nimi i trilobiti, pravěcí členovci známí i z jiných oblastí, dokonce z našeho území.
Marocké fosilie jsou unikátní kromě svého stáří i stupněm dochování. A tak se není co divit, že se za nimi vydávají i vědci z Čech... Paleontolog Lukáš Laibl je vědeckým pracovníkem Geologického ústavu Akademie věd České republiky a zároveň působí v Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. V Maroku byl hned několikrát. Vždy jako člen mezinárodního týmu, který mimochodem zkoumal i jednu dosud neprobádanou paleontologickou lokalitu. Jak se k tomu dostal a co nového se dozvěděl právě třeba o trilobitech? Jaké pozůstatky živočichů se v Maroku nacházejí? A jak se z nich mohly dochovat ty části, které se jinak ve fosilním záznamu vyskytují jen zřídka?
Zajímavosti z dějin kalendáře
Podzimní rovnodennost máme za sebou, astronomické léto vystřídal astronomický podzim, proč si při té příležitosti neudělat výlet do historie kalendáře. Samotné slovo „kalendář“ pochází z latiny. Calendariem nazývali Římané knihu, do níž bývala zapisována jména věřitelů a dlužné částky. Byla to tedy jakási „dlužní kniha“. A co má společného s kalendářem, který známe dnes? Procenta z dluhů se totiž obvykle splácela o kalendách. A kalendae se nazýval první den nového měsíce – a to doslova, neboť Římané se původně řídili lunárním kalendářem.
Kalendáře však nebyly jen lunární. Těch historických je celá řada a vzájemně se liší… Na čem bývaly vystavěny a k čemu byly určeny? Na to jsme se před časem ptali Pavla Příhody z pražského Planetária.
Související
-
Krunýř trilobitů inspiroval vývojáře k brnění, vypráví expert. Jaké měli trilobiti superschopnosti?
Středobodem zájmu paleontologa Lukáše Laibla jsou trilobiti. K pravěku si našel svoji cestu už v dětství díky slavnému filmu. Jak vnímá vymírání živočišných druhů?
-
Sběr zkamenělin může chránit přírodu, aby třeba nezarostla křovím. Ne všude je ale hledání dovoleno
Že před více než 400 miliony let bylo na území Česka mělké pravěké moře, se může přesvědčit snad každý. Stačí zajít do některého z vápencových lomů mezi Prahou a Plzní.
-
Písky známé i neznámé, kalendář, Velikonoce, cykly a čas
Písky známé i neznámé: geoložka Zuzana Vařilová – Historie kalendáře, 1. část: geomorfolog Marek Křížek – Historie vědy: O počátcích filosofie
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.