Výlet nad bouřková oblaka, za rudými skřítky, elfy, gnómy nebo obřími výtrysky a první výprava za českými vulkány: kdy a kde soptily?

V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o nové aktivitě nedávno narozené sopky na islandském poloostrově Reykjanes, povíme si, jak jsou na tom medvědi grizzly v amerických Skalistých horách a představíme vám nově objeveného dinosauřího predátora z pravěku argentinské Patagonie – llukalkana; zmíníme se také o záhadné rytině na velké kamenné desce z jedné bretaňské hrobky, která by mohla být prastarou mapou z doby bronzové a nakonec oslavíme dvacetiny americké sondy 2001 Mars Odyssey, která stále krouží a pracuje na oběžné dráze kolem rudé planety.

Bouřkové přízraky pod hranicí ionosféry

Nadoblačné blesky, tzv. rudí skřítci (red sprites), vznášející se v roce 2020 nad vzdálenou bouřkou nad Tatrami. Originální snímek prošel matematickým zpracováním|foto:Daniel Ščerba, Miloslav Druckmüller,Česká astronomická společnost,©

Bouřka je běžný meteorologický jev, který každý zná. Všichni jste už viděli nějaké ty blesky a máte alespoň chabou představu o tom, co jsou vlastně zač. Většina z nás je schopná poznat typický bouřkový oblak, i když pravděpodobně ne všichni mají jasno v tom, co se v oblaku děje, když se blýská. Úplně přesně to nevědí ani fyzikové a meteorologové, tak vás to nemusí moc trápit. Právě tak se nemusíte mrzet, pokud jste ještě neslyšeli o elektrických výbojích, jejichž doménou je oblast mezi horní hranou bouřkových mraků a zemskou ionosférou. I vědci začali tyto nadoblačné jevy zkoumat teprve nedávno. Podle jejich vzhledu i dalších vlastností je přezdili na skřítky, elfy, duchy, trolly, gnómy, modré nebo obří výtrysky.

Nadoblačné blesky, tzv. rudí skřítci (red sprites)|foto:Daniel Ščerba

Budí spoustu otázek: Jak vznikají? Souvisí nějak s obyčejnými blesky? Jsou vzácné nebo patří ke každé pořádné bouři? Pokusíme se na ně odpovědět. Než svůj pohled upřeme nad oblaka, budeme se však chvíli věnovat i obyčejným bleskům. Jak už jsme řekli, vědci dodnes přesně nevědí, proč tyto vysoce energetické elektrické výboje v oblacích vznikají. O tom hovoří Ivana Kolmašová, vědecká pracovnice Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Kdy a kde to u nás „bouchalo“?

Sopečného původu je i dominanta Českého středohoří – Milešovka|foto:Eva Bucharová,Český rozhlas

V současnosti je u nás ve střední Evropě klid, minulost ale zdaleka tak klidná nebyla. I u nás vybuchovaly sopky a tekla žhavá láva – skoro jako na Islandu. Dávný vulkanismus formoval podobu střední Evropy v době, kdy tu ještě nežili žádní lidé, kteří by se mohli kochat pohledem na soptící vulkány – pokud by tedy před nimi neprchali do bezpečné vzdálenosti. Ve kterých obdobích to u nás soptilo nejvíce? Bylo to v třetihorách nebo v časech dinosaurů? Nebo snad ještě dříve?

Naším průvodcem po českých sopkách je geolog a vulkanolog Vladislav Rapprich z České geologické služby. Proč se vůbec geologové a vulkanologové o naše dávno ztichlé sopky zajímají? Co je na nich přitahuje – kromě toho, že tu kdysi byly a soptily?