Velká zelená zeď má zastavit Saharu

Týdeník Economist teď připomíná, že vysázet na kraji saharské pouště přes celou šíři afrického kontinentu les, je plán, který má zabránit další erozi půdy a šíření pouště. Diskutovat se o něm začalo už před šedesáti lety a po svém dokončení by to měl být projekt rozsahem větší než třeba přírodní Velký bariérový útes.

Plánu se říká podobně: Velká zelená zeď. V roce 1952 přišel britský ekolog Richard St. Barbe Baker s nápadem vysázet podél jižního konce Sahary lesní pás, který by zabraňoval větru roznášet písek a kořenovými systémy obohatil místní půdu o úrodné živiny. Bakerovi se tehdy ještě nepodařilo přesvědčit o výhodnosti plánu ostatní, ale o jeho nápadu se obecně vědělo.

Zeď, která vydrží navždy

V roce 2005 se ho ujal tehdejší nigerijský prezident Olusegun Obasanjo, který poukazoval na sociální a ekonomické dopady současné Sahary. Osmdesát tři procent obyvatel subsaharské Afriky je například na místní půdě životně závislých, ale 40 procent půdy přitom nemá žádnou hodnotu – znehodnotily ji pokračující eroze, lidské aktivity v regionech a hlavně vedro a sucho.

V roce 2007 získal Obasanjo pro svůj nápad podporu Africké unie a inicitiva Velké zelené zdi začala ještě ten samý rok. Dnes už je do projektu zapojeno okolo dvaceti afrických států. Vysazovaly se stromy, ale sestavit z nich stěnu už není hlavní prioritou projektu. Zelený projekt se stal nástrojem mezinárodní spolupráce boje s klimatickými změnami, hospodářského rozvoje a potravinového zásobování.

Různé cesty ke společnému cíli

Nedávné projekty se zabývají zkvalitňováním vody v Nigérii, rozvojem zemědělských ploch v Senegalu nebo lesnictví v Mali. Každý stát ke společnému projektu a společným cílům zaujal svůj vlastní přístup. Některé země kladou důraz na osvětu a vzdělávání, jiné investují spíš do technologií a praktického školení místních zemědělců.

Letos v květnu měla v senegalském Dakaru Velká zelená zeď svou první konferenci. Afričtí předáci tam obnovili svoje závazky vůči společnému projektu podpisem Dakarské deklarace, ale tím to prý pro letošek nekončí.

Logo|foto:Český rozhlas

Ještě na podzim budou Afričané své pokroky prezentovat na konferenci ke globálním klimatickým změnám v Maroku. Tam chtějí podle týdeníku Economist inspirovat i představitele dalších světadílů. Jak dobře věděli čínští císařové – dobrá zeď se sice staví dlouho, ale vydržet může navěky. Tvůrci africké zelené zdi se tak mohou v přeneseném smyslu slova ohledně trvalosti svého díla možná od Číňanů poučit víc, než si myslíme, uzavírá britský týdeník.