V Národním muzeu se konala výroční schůze Česko-německého partnerského klubu. Medailonek historika Antona Ernstbergera
Česko-německý partnerský klub založilo několik lidí z Litvínova, kteří měli zájem o dění v sousedním Německu. Letos v říjnu oslavil klub šest let své existence.
Skupina Česko-německého partnerského klubu měla na Facebooku ze začátku asi 1000 členů, dnes je jich 17krát víc.
Členové klubu žijí nejčastěji v česko-saském pohraničí, v krušnohorských obcích jako je Olbernhau, Vejprty, Osek, Annaberg-Buchholz, Most, Teplice a další. Mnozí jsou ale také z Prahy, Znojma, Hradce Králové, Halle nebo Míšně.
16. listopadu klub v pražském Národním muzeu uspořádal výroční schůzi, na které nechyběli Sousedé.
Historik Anton Ernstberger
Ve výročí týdne si pak připomeneme postavu trochu nejednoznačnou – historika Antona Ernstbergera. Narodil se 22. listopadu 1894 v obci Malovice v okrese Tachov.
Vystudoval klášterní gymnázium v Doupově a pak začal ve Vídni studovat práva, studia dokončil po 1. světové válce na německé univerzitě v Praze. Zde pak pokračoval ve studiu germanistiky, historie a geografie. Později se stal asistentem na katedře historie pražské německé univerzity, kde byl v roce 1935 zde jmenován mimořádným profesorem. Odborně se Ernstberger zaměřoval především na období 30leté války.
V roce 1938 vstoupil do Sudetoněmecké strany, v roce 1940 se stal členem NSDAP. Anton Ernstberger se angažoval také v institucích, kde byla věda podřízena nacionálně socialistické ideologii. Nejprve to byl Sudetoněmecký ústav pro výzkum země a lidu v Liberci a později Říšská nadace Reinharda Heydricha pro vědecká bádání v Praze.
Po válce se mu podařilo uprchnout z internačního tábora do americké okupační zóny. Pak tlumočil pro americkou armádu. V následujících letech působil na bavorských univerzitách a v akademických organizacích. Zemřel v roce 1966.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
