Teplickou termální vodu využívali už Keltové aneb nejstarší radonové lázně v Česku

17. prosinec 2018
Dopolední expres
Hlavy lvice jsou z roku 1583. Lázně Teplice tomuto motivu dají v Thermaliu prostor jako dalšímu symbolu lázní. Tím prvním je prasátko|foto:Gabriela Hauptvogelová, Český rozhlas

Teplické radonové lázně patří mezi nejstarší ve střední Evropě. O léčivých účincích zdejší vody věděli už staří Římané a Keltové.

Sám Richard Wagner v dopise své sestře napsal: „Ach, tyhle Teplice se svým vzdálenějším okolím, to je opravdu to nejkrásnější, co znám!“ Aby ne, vždyť lázeňské město Teplice patří mezi jedno z nejkrásnějších měst na severu Čech.

Teplické lázně vznikly díky objevu jedinečné termální vody hydrogenuhličitano-sírano-sodného typu s bohatým obsahem minerálů a příměsí radonu rovněž spojuje tři léčivé vlastnosti: teplotu, mineralizaci a obsah radonu.

Déšť z Krušných hor totiž proniká do hlubin země, kde intenzivně vstřebává teplotu, mineralizaci a léčivé vlastnosti. A právě dnes, po 18 tisících letech působení, se z něj stala jedinečná teplická termální voda s opravdu významným léčebným potenciálem.

Podle historiků už Římané a Keltové teplické prameny znali a využívali – už z počátku našeho letopočtu totiž pocházejí první důkazy o využívání teplické termální vody.

Podle známé legendy teplické prameny objevuje až o necelých 800 let později, tedy v roce 762, kulhající prasátko, respektive jeho pasáček.

Poprvé se zde voda začne využívat k léčebným účelům v roce 1154, kdy česká královna Judita, matka Přemysla Otakara I., zakládá klášter „ad aquas calidas“, což v překladu z latiny znamená „u teplých vod“.

A konečně roku 1580 se v Teplicích stavějí první lázeňské domy – proto dnes teplické radonové lázně patří mezi ty nejstarší ve střední Evropě.

autor: Renáta Filipi
Spustit audio

Související

Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...

Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

hurvinek.jpg

3 x Hurvínkovy příhody

Koupit

„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka