Nejznámější severočeské značky: Stará myslivecká a Klášterní tajemství - 2.

19. červenec 2022

Informace – to je to nejdražší v dnešním světě. A platí to beze zbytku i pro dvě veleslavné značky pocházející z Ústeckého kraje – Starou mysliveckou a Klášterní tajemství, dva bylinné zázraky z továrny v Ústí nad Labem – Krásném Březně.

Začátek výroby „myslivce“ se datuje k polovině 19. století, začátek výroby Klášterního tajemství k jeho konci. Společné mají utajované složení staré receptury – která je uložena v trezoru. Mohou k ní jen dva lidé, a tak se ví jen něco málo – například že do Klášterního tajemství je potřeba 19 druhů bylinek, a to domácích i exotických. Ty se louhují v alkoholu, poté se vzniklý macerát destiluje.

Ti, kteří recepturu znají, dávají dobrý pozor, aby neprozradili víc než to, co je znalec schopný sám postřehnout – že je v té směsi pelyněk, kardamom a skořice. Co ale dalšího a v jakém poměru, to už je skryto pod rouškou výrobního tajemství.

V dobách socialistického hospodářství, kdy ze surovin občas něco chybělo, byla výroba Klášterního tajemství občas i zastavena. Výrobu nelze šidit ani v čase, k čemuž by zas nejspíš měla sklony tato doba – stále platí, že jedna 120litrová várka se do lahví může dostat nejdřív za měsíc; většinou ale zraje až půl roku.

Podobné je to s „myslivcem“ – ví se, že pro jeho výrobu jsou zapotřebí bylinky, exotické koření, rozinky, sušené ovoce a dokonce i ořechy. A pak také opět potřebná dávka trpělivosti, aby vše v dubových sudech patřičně uzrálo.

Úspěšná byla reklamní kampaň v roce 2003 – zelený mužík s hustým knírem zabodoval a následující rok firma prodala 1,5 milionu litrů, což sice nepřekonalo rekordy z let 60. a 70., ale rozhodně to myslivce vrátilo na výsluní i v dobách těžké konkurence dříve nedostupných alkoholů.

Znovu se také objevil lidový název „nápoj s lidskou tváří“, což byl slogan z počátku 70. let, provokativně parafrázující právě zkrachovalý pokus o socialismus s lidskou tváří.

Začínali jsme vyprávění o Staré myslivecké u stříbrného plátna, na kterém často figuruje – no, jen si vzpomeňte třeba na kultovní filmy Hoří, má panenko a Slavnosti sněženek. Stará myslivecká je doložena i v jednom z dopisů Jana Wericha, který zve přítele na ryby a píše: „…vezmeme s sebou myslivce s malým M…“ a dozajista to nebyl žádný člen Českého svazu myslivců.

Na konci roku 2005 prošla myslivcova tvář na etiketě omlazovací kúrou – změnil se její tvar a přibyl na ní podpis otce-zakladatele likérky, Louise Eckelmanna.

Že je tato značka dodnes ceněná, dokladuje i pokus jednoho západočeského výrobce lihovin zaregistrovat značku Myslivec. Krásnobřezenská likérka, respektive její následovník Drinks Union, ale právní cestou tuto ochrannou známku ubránila.

autor: Martin Krsek
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.