Proč je v noci tma? Tichá pošta mezi alchymisty, tajemné artefakty a nejslavnější z transmutací
Poslechněte si:
01:05 - Objevy a události
04:12 - Proč je v noci tma?
20:02 - Procházka lednovou oblohou
23:40 - Soutěž o Knihu měsíce
24:45 - Alchymie, 3. část: Hra na tichou poštu
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, že místa v okolí sloupů vysokého napětí jsou skutečnými oázami pestrého života v zemědělské krajině; povíme si o projektu, který na dálku monitoruje oceánské cesty žraloků a také o výzkumu, který umožňuje na základě analýzy DNA určit průměrný věk kteréhokoliv živočišného druhu. Vydáme se na sever Etiopie, kde archeologové odkryli základy nejstaršího křesťanského chrámu v zemi a uslyšíte o plánech ruské agentury Roskosmos zkrátit cestu z kosmodromu na oběžnou dráhu Země na pouhé dvě hodiny.
Diggesův fotometrický paradox
Na temnou noční oblohu jsme všichni zvyklí, a tak vás možná překvapí skutečnost, že se vědci 400 let snažili vysvětlit, proč je vlastně v noci tma. Může za to anglický astronom Thomas Digges, který v roce 1576 přišel s tvrzením, že v noci by tma být neměla. Fyzik Peter Zamarovský z pražského ČVUT napsal o jeho tzv. fotometrickém paradoxu celou knihu. O Thomasu Diggesovi se v ní mimo jiné dočtete, že to byl právě on, kdo zasadil Koperníkův heliocentrický systém přímo do středu nekonečného vesmíru plného hvězd. Je jich obrovské množství, říkal si, všechny svítí – a přesto v noci naše obloha potemní. Jak je to možné?
Řešením fotometrického paradoxu se zabývala spousta badatelů celá čtyři staletí. Měli mnoho nápadů, které vždy vycházely z dobových představ o struktuře celého vesmíru. Jedině tak je ostatně fotometrický paradox řešitelný… Začal s tím už sám Thomas Digges. Paradox byl však vyřešen až hluboko ve 20. století. Z pohledu vědce, astronoma nebo fyzika je totiž odpověď na prostou otázku „proč je v noci tma?“ složitější, než by se mohlo zdát. Je přitom nutné vzít do úvahy celý kosmologický model. Celou strukturu vesmíru. Autorem definitivního dosud přijímaného vysvětlení je americký fyzik, astronom a kosmolog britského původu Edward Harrison. Bylo zveřejněno v roce 1977.
Alchymisté, tichá pošta a nejslavnější transmutace
Středověká evropská alchymie má své prakořeny ve starém Řecku, v jeho helénistickém období. Po úpadku antického světa přejali helénistickou tradici arabští učenci, aby ji ve středověku opět předali svým následovníkům z evropského kontinentu. Na starořecký původ alchymie dodnes upomínají některé pojmy, které se skrze alchymické spisy usadily v současném jazyce; dokonce i v tom českém. Naše znalosti této nejstarší alchymie jsou však z různých důvodu neúplné. To, co víme, se totiž dochovalo jen díky několikanásobnému přetlumočení, ne nepodobnému dětské hře na tichou poštu.
Alchymie je opředena různými historkami a legendami, z nichž mnohé se týkají podvodníků. Podle chemika Vladimíra Karpenka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze byli někteří z nich tak přesvědčiví, že byli přijímáni jako skuteční alchymisté. Do dnešních dnů se dochovala řada mincí a medailí z alchymických dílen, které měly být vytvořeny z transmutovaného vzácného kovu. Některé z nich byly i odborně zkoumány. Pochopitelně se zjistilo, že jde o kov přírodního původu. Jednu z nejslavnějších údajných transmutací provedl v druhé polovině 17. století zběhlý brněnský augustinián a později císařský dvorní chemik ve Vídni Wenzel Seiler.
Související
-
Proč je v noci tma?
Kniha fyzika Petera Zamarovského Proč je v noci tma? je podivuhodným příběhem tzv. paradoxu temného nebe, kterému se někdy říká i fotometrický paradox.
-
Ztracený hrob svaté Anežky, alchymisté a víra v živé kovy, které „zrají“ v zemi
Hrob sv. Anežky: historik Petr Kubín – Alchymie mezi snem a skutečností, 1. část/ Živé kovy: chemik Vladimír Karpenko – Mýty, omyly a novinky astronomie: Pára nad Europou
-
Tajemství vzniku Měsíce a alchymie v křesťanské Evropě, pod ochranou Páně
Vznik Měsíce: astronom Pavel Gabzdyl – Alchymie mezi snem a skutečností, 2. část/ Co Bůh dovolí: chemik Vladimír Karpenko – Historie: Královská hra Říma s Judeou a nebesy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.