Příběhy z kalendáře - Adolf Böhm
Jeden český bonmot zní, že kdo umí, umí, kdo neumí, ten učí. Pokud tomu snad takhle někdy v některých případech bylo, určitě to neplatí pro akademického malíře Adolfa Böhma.
Narodil se v únoru 1883 v Praze a po studiu Akademie výtvarných umění v ateliéru legendárního českého figurálního malíře Maxmiliána Pirnera získal Hlávkovo cestovní stipendium, které mu umožnilo vydat se na dlouhodobou studijní cestu po Německu, Francii, Belgii a Holandsku.
Adolf Böhm byl mimořádně talentovaný, přesto jeho rodinné poměry neumožňovaly, aby se naplno věnoval jen malířství. Jistější bylo v té době získat místo středoškolského profesora - a tak v roce 1907 nastoupil Adolf Böhm na místo suplenta na gymnáziu v Lounech.
Po dvou letech už coby řádný učitel odešel zpět do Prahy. Slibnou kariéru přervala - jako u tolika jiných - první světová válka. Adolf Bohm měl to štěstí, že ač ji celou prožil na frontě, přežil.
Vrátil se zpět a roku 1919 přijal definitivní profesorské místo na gymnáziu v Lounech. Vyučoval tam kreslení a rýsování. O rok později byl na vlastní žádost přeložen na reformní reálné gymnázium v Mostě, kde působil následujících téměř dvacet let.
A protože kromě výtvarného umění byl také milovníkem hudby, zasvěcoval své studenty do tajů té klasické. Založil a řídil v Mostě studentský orchestr a také studentské kvarteto. To vše skončilo na podzim roku 1938 ve chvíli, kdy české pohraničí bylo násilně připojeno k nacistickému Německu.
Adolf Böhm se odstěhoval do Prahy, ještě rok učil a poté odešel do výslužby. Z jeho malířských prací mnoho nezůstalo - naprostou většinu děl maloval jen sám pro sebe, případně pro přátele. Šlo především o různé portréty.
Kritikové se dnes shodují, že dílo Adolfa Böhma je co do kvality srovnatelné s dílem jeho vrstevníka, významného českého portrétisty Vratislava Nechleby. Poslední léta Adolfa Böhma nebyla asi příliš veselá - prožíval je v době druhé světové války, jejíhož konce už se ani nedočkal.
Zemřel v Praze před šestašedesáti lety, 12. ledna 1945.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.