POVĚST Z LITOMĚŘIC: Kam zmizely zlaté slepičky a kuřátka? Najdou se?
Chtěli byste najít poklad? Pak máte šanci v Litoměřicích, ve starých sklepech pod bývalými měšťaňskými domy. Říká to pověst.
Dokonce uvádí i domy, kde by mohlo zlato být. Má to ale – jako u všech skrytých pokladů - háček.
Bývávali kdysi bohatí měšťané litoměřičtí. Řemesla kvetla, obchody se dařily, vinice dávaly víno, že ani sklepy nestačily, ve vodách Labe plno ryb. Byly dobré – když je nasolili, dobře je prodávali.
Litoměřičtí vedli tak bohatý život, že jejich nádherné hodokvasy při křtinách a svatbách musel přísně omezit i sám král Václav.
A to král nevěděl, že ani přes tu rozmařilost nechudnou. Naopak. Dávaly zlato do truhlic a do sklepa.
Ale přišly zlé časy. I boje. A Litoměřice byly klíčem k Praze a v jejich okolí se často znenadání objevovali cizí žoldáci, kteří drancovali, přepadávali kupce a podobně.
Litoměřičtí proto nechali roztavit své zlato a stříbro a nechali z nich udělat zlaté kvočky a kuřátka. Nastrkali je do hliněných hrnců a zakopaly v hlubokých sklepech.
Občas, když do nich někdo přišel, uviděl blýsknout se někde v koutě zlatou slepici nebo zlaté kuřátko. Jako by oživly. Ale nikdo je nikdy nechytil.
Taková zlatá kvočna se zlatými kuřátky má být podle pověsti zakopaná v bývalém domě konšela Hegra na náměstí, v domě vedlejším, v domě číslo 3 v Jezuitské ulici a ve Vojtěšské ulici v bývalém domě číslo 4. Sklepy tohoto domu sahaly až pod Vojtěšský hřbitov a nájemníci do nich sypali popel. Na zlato se nějak zapomnělo.
Až jednou šla zase jedna z žen vysypat do sklepa popel a uviděla v koutě modravé světélko. A mihla se i zlatá slepice s kuřátkem. „Panenko Marie,“ vykřikla, jak se lekla, a utekla. Světélko i slepička zmizely.
Když se seběhli lidé a šli do sklepa hledat, co žena viděla, našli v koutě už jen důlek, jako by se v něm slepice popelila. Hrabali v popelu, ale zlato nenašli.
Dodnes zlaté slepičky a kuřátka nikdo nenašel. Třeba tam ještě čekají. Mělo jich být hodně. Do podzemí v Litoměřicích běžně přístup není. Podívat se můžete jen od restaurace Radniční sklípek, která vlastně část podzemí využívá.
Související
-
POVĚST DRUHÁ Z LEVÍNA: Krvavý příběh
Víte, kam musíte, pokud chcete na místo, se kterým se pojí nejstarší zmínka o upírech ve starých kronikách v Českých zemích? Do Levína u Úštěka.
-
POVĚST Z LEVÍNA: Záhadný kocour a kouzelné zrcadlo na lumpy
Levín u Úštěka láká turisty, ale i záhadology. Čím je tak zvláštní? Našli bychom toho více, dnes se tedy nejprve podíváme do barokního kostela Povýšení svatého Kříže.
-
POVĚST Z HELFENBURKU: Někomu ani zlato nepomůže
Helfenburk nebo také Hrádek je tak trochu ukrytý v krajině poblíž obce Ostré nad Úštěkem. Kdysi musel vypadat jako taková malá pevnost, dnes jsou z něj ruiny.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
