Pověst z Děčínska: Proč je v České Kamenici v dlažbě náměstí kámen ve tvaru podkovy
Na náměstí v České Kamenici leží v dlažbě kámen, který připomíná podkovu. Právě tam podle pověsti zemřel kůň, který donesl do města statečnou krčmářku a Kamenice se pak zbavila loupežníků.
„Co nezvládnou chlapi, zbývá na ženě,“ řekla si krčmářka, když poslouchala nářky mužů, jak se bojí loupežníků v okolních lesích. A jak se je dosud nepodařilo polapit, i když město za nimi několikrát vyslalo ozbrojence.
Banda lupičů se stala postrachem České Kamenice, kupců, kteří tudy procházeli, dokonce se i lidé báli vyhánět dobytek na pastvu, jak byli loupežníci drzí. Přepadávali sedláky přímo v jejich domovech. Nejen loupili, ale i zabíjeli. Žádná ohavnost jim nebyla cizí. A vypadalo to, že na ně nikdo nemá.
Jednoho dne se krčmářka tedy vydala do lesa. Měla nejen odvahu, ale podle pověsti i velkou sílu - hned tak nějakého opilce, který se naparoval v její krčmě, se nezalekla. Popadla ho a vyhodila na ulici. Byla to prý žena jako ze železa. Proto si věřila, že na loupežníky vyzraje.
Až na konci dne se jí podařilo dojít k mýtině se skálou a chalupou, kde ucítila kouř z ohně. Našla doupě loupežníků!
„Teď se musím rychle vrátit, aby mohli muži z města vyrazit a lupiče pochytat,“ řekla si.
Jak to ale udělat rychle a nenápadně?
Vlezla do ohrady s koňmi, které tu banda měla, a jednoho vyvedla ven. Ostatní zvířata ale byla neklidná a tím upozornila loupežníky, že se něco děje. Než si ale uvědomili naplno, o co jde, krčmářka už pádila na koni lesem.
Začali ji pronásledovat. Jí se ale nakonec podařilo dojet k městu a projet bránou, kterou se za ní městští rychle zavřeli. Kůň byl tak vysílený, že na náměstí padl a zemřel. Na památku, že pomohl město zachránit, mu tam uložili kámen ve tvaru podkovy.
A loupežníci? Ti se od města stáhli zpět do lesa. Dalo se očekávat, že se v noci přemístí z doupěte jinam, ale nestalo se. Zřejmě byli příliš přesvědčeni o tom, že na ně nikdo nemá. A tak je tam městští ozbrojenci dostihli a tentokrát pochytali. V Kamenici se pak konal s loupežníky soud a byli popraveni na Šibeničním vrchu.
Možná to byli oni, o kom se zmiňovala kamenická městská kronika: v květnu 1594 se na Šibeničním vrchu konala velká poprava – oběšeno nebo sťato tam bylo osm zločinců. Kdo ví. Kámen s podkovou ale ve skutečnosti s loupežníky nesouvisí. Jeho příběh je docela obyčejný. Byla to značka pro místo, kde kdysi hluboko v historii mohl při místních trzích stát dobytek.
Související
-
Pověst z Litvínovska: Proč čert nechtěl, aby stála na Jezeří kaple
Postavit kapli u zámku Jezeří napadlo majitele tehdejšího panství Ferdinanda Josefa z Lobkowicz. Povolal stavitele a všechno šlo jako po másle, než to zjistil ďábel.
-
Pověst z Ústecka: Jak hrad Střekov ke svému jménu přišel
Hrad Střekov zřejmě nechal vystavět na začátu 14. století Jan Lucemburský jako strážní. Ale proč to jméno?
-
Pověst druhá z Blanska: Kdo se bojí, nesmí chtít zlato
Tři pannny prý čekají v podzemí bývalého hradu Blansko u Povrlů (kdysi také Blankestein). Objevit je ale může jen ten, kdo by následoval trpaslíka k jejich úkrytu.
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
