Po stopách miliony let starých ohňů a očekávané dění na kosmických stanicích na zemské orbitě

V úvodním přehledu zajímavostí se dozíte jak umělá inteligence vyřešila dávnou záhadu Raffaelova obraz Madona s růží, do kterého podle všeho skutečně „sáhl“ i jiný umělec, prozradíme vám, že sobi dovedou zároveň spát i přežvykovat, vrátíme se k nečekanému průletu tří jasných meteorů nad Českem čtyři dny před Silvestrem, představíme vám skotský kosmodrom, ze kterého už letos mohou startovat první družice a také japonskou sondu SLIM, která se chystá k přistání na Měsíci.

Geologické stopy pradávných ohňů

Vrstvička tvořená úlomky dřevěného uhlí o mocnosti necelé 2 centimetry obklopená černouhelnou hmotou vzniklou prouhelněním rašeliny. Stáří asi 312 milionů let, Důl Kladno|foto:Stanislav Opluštil, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Ať chceme či nechceme, požáry jsou běžnou součástí přírodního koloběhu. Byly tu dávno před vznikem civilizace; dávno před tím, než člověk vykřesal první jiskru z křemene. Jak velké a ničivé byly požáry, které zuřily v dávné geologické minulosti naší planety, před miliony nebo dokonce stamiliony roků? Byly v některých obdobích četnější – a co po nich zbylo? Nejviditelnější stopou po právě uhaslém požáru je popel. Požáry, které nás právě teď zajímají, však uhasly opravdu velmi, velmi dávno. Co po sobě zanechaly? 

Makrosnímek fosilního dřevěného uhlí|foto:Stanislav Opluštil, Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy

Stejně jako v případě současných požárových epizod jsou to především pozůstatky původní rostlinné hmoty, která požáru zcela nepodlehla. Hovoří o tom geolog a paleobotanik Stanislav Opluštil z Ústavu geologie a paleontologie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze... Fosilní dřevěné uhlí se někdy označuje jako takzvaný fuzit. Vyskytuje se v nějakém zásadnějším množství i v našich geologických vrstvách? Kdy se objevily první rostliny se skutečným dřevem, které jak víme představuje pro oheň tu nejideálnější potravu? A znamená to, že se v té době frekvence a rozsah požárů rapidně zvýšily? Byly velké požáry spjaty i s velkými vymíráními, která v minulosti hned několikrát postihla naši planetu?

Kosmonautika 2024: Stanice na oběžné dráze

Mezinárodní vesmírná stanice|foto:Shutterstock

Právě načatý rok 2024 přinese nepochybně spoustu zajímavých událostí na poli kosmonautiky a výzkumu vesmíru. Celá řada pozemských aparátů už v kosmu pracuje a posílá zajímavá data, některé sondy jsou na cestě ke svým cílům, jiné budou startovat. Sledujeme nový závod o Měsíc, pátráme po nevyjasněných tajemstvích Sluneční soustavy i celého vesmíru. Viditelného i neviditelného.

Dušan Majer|foto:Michal Růžička / MAFRA , Fotobanka Profimedia

Očekávanými událostmi letošního roku vás v průběhu ledna bude provázet popularizátor kosmonautiky a šéfredaktor webu Kosmonautix.cz Dušan Majer. Ze všeho nejdříve se s Dušanem Majerem podíváme na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS, která krouží zhruba 400 kilometrů nad našimi hlavami. Svou stanici mají na oběžné dráze 400 kilometrů nad zemí i Číňané. O dění na její palubě se toho ví podstatně méně – vždyť na ní pobývají zatím jen Číňané.