Planetárium o životě v mravenčích koloniích a nové definici kilogramu i dalších jednotek soustavy SI

26. květen 2019

Bitvy, vetřelci i nájemníci - život mravenčích kolonií: entomolog a fotograf Pavel Krásenský - Jednotky SI a jejich nové definice: fyzik Petr Kulhánek (repríza) - Objevy a události - Tajemná místa: Pražská Malá Strana a ztracená rotunda

V úvodním přehledu zajímavostí se mimo jiné dozvíte o extrémním suchu v Moravském krasu a ubývání vody v ponorné řece Punkvě, štěnicích, které obývaly naši planetu už v časech dinosaurů, a také o návrhu vědců, jak ochránit Sluneční soustavu před budoucí bezuzdnou těžbou surovin a zdrojů. (1:04)

Život mravenčích kolonií

Mravenec černolesklý

Hned po broucích a motýlech jsou blanokřídlí třetím nejrozšířenějším řádem hmyzu na naší planetě. Patří do něj různé vosy, sršni, včely nebo čmeláci, ale také mravenci. Kdo v dětství četl Ondřeje Sekoru, ten ví, že mravenčí samci a samičky – budoucí královny – křídla mají. Samci však po svatebním letu umírají a královny o svá křídla přijdou. Vědci už popsali více než dvanáct a půl tisíce mravenčích druhů, z toho více než stovka jich žije i u nás v Česku. Svět mravenců je pro nás pořád tajemný a jeho zkoumání přináší spoustu fascinujících odhalení.

O mravencích je známo, že žijí v koloniích. Každý už v lese viděl mravenčí kupky, mraveniště. Málokdo si však umí představit, jak velké tyto kolonie mohou být. Většina z nich totiž není na povrchu vidět. Výzkum mravenců může vést i k vývoji praktických aplikací. Většinou jsou však badatelé vedení touhou poznat život mravenců prostě jen proto, že je přitahuje a některé z nich v detailu doslova fascinuje. Patří k nim i Pavel Krásenský, správce entomologické sbírky Oblastního muzea a galerie v Mostě, který navíc s oblibou sleduje hmyz objektivem svého fotoaparátu. (4:44)

Kratochvilná vyprávění o tajemných místech a soutěž

Frederik Velinský ve své nepravidelné rubrice připomene historii ztracené a znovu nalezené rotundy sv. Václava v Praze na Malé Straně, v místech, kde prý kdysi došlo k zázraku, přímo spjatému s osobou tohoto českého světce. (23:51)
Představíme vám také naši „knihu měsíce“, o kterou si budete moci zasoutěžit. Tentokrát je ve hře publikace mayistky a religionistky Zuzany Marie Kostićové „Náboženství Mayů“. Soutěžní otázku najdete i na našem webu. (28:00)

Jednotky SI a jejich nové definice

Logo

Metr, sekunda, kilogram, ampér, kelvin, mol a kandela. To je sedm základních jednotek mezinárodní soustavy SI, zavedené v roce 1960, se kterými se každý z nás setkal během školní docházky. Každá z nich má přesně stanovenou definici. Tyto definice prošly dlouhým vývojem, který se zřejmě až teď chýlí ke konci. Vědcům na těch starých definicích vadilo, že základem některých jednotek byly etalony, vzorová měřidla o přesně stanovené délce nebo hmotnosti, uložená kdesi v archivu. Problém byl především s kilogramem. Jeho nová definice vešla, spolu s dalšími, v platnost po dlouhých debatách až letos, 20. května.

V soustavě jednotek SI se tím „na pohled“ nic nemění. Metr je dál metrem, kilogram kilogramem a ampér ampérem. Jen v definicích nezůstal kámen na kameni. O tom nám před časem, ještě v době, kdy platila stará definice kilogramu, vyprávěl fyzik Petr Kulhánek, v současnosti odborný pracovník Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy a Fakulty elektrotechnické pražského ČVUT. (29:06)

autor: frv
Spustit audio