Planetárium o kráse orchidejí Českého středohoří a astronomických aspektech výzdoby Staroměstské mostecké věže

19. květen 2019

Orchideje České středohoří v nové knize: přírodovědec a ochranář Vladislav Vlačiha - Ukryté významy Karlova mostu. Den slunovratu: historik astronomie Zdislav Šíma (repríza) - Objevy a události - Historie vědy: Zákon dvanácti desek

V úvodním přehledu zajímavostí se mimo jiné dozvíte o prvním portugalském medvědovi, plastech na dně nejhlubšího oceánského příkopu a plánech americké soukromé společnosti Blue Origin s přistávacím modulem Blue Moon, který by měl jednou vozit těžké náklady na povrch Měsíce. (1:08)

Orchideje Českého středohoří

Střevičník pantoflíček

Poprvé vyšla před deseti lety péčí litoměřického muzea, podruhé v závěru loňského roku. Řeč je o knize „Orchideje Českého středohoří“, jejíž nové vydání připravil Český svaz ochránců přírody – Launensia v Ústí nad Labem. Jedná se o vydání značně přepracované. Jiná je grafika, struktura i obsah textů, přibyly nové fotografie – a také dva nové druhy orchidejí, které se ještě před deseti lety v Českém středohoří nevyskytovaly. Na nové podobě publikace se nejvýrazněji podepsala trojice autorů – Karel Nepraš, Roman Kroufek a Vlastislav Vlačiha. První vydání knihy vzbudilo velké nadšení mezi milovníky unikátní středohořské přírody. S druhým to není jiné.

Čím krajina Českého středohoří své návštěvníky tolik fascinuje? Včetně přírodovědců a zejména botaniků? Čím je jiná nebo chcete-li – zvláštní? Na to jsem se ptali jednoho z autorů knihy „Orchideje Českého středohoří“, přírodovědce a ochranáře Vlastislava Vlačihy z Českého svazu ochránců přírody v Ústí nad Labem. Pokud se touto knihou vyzbrojíte, můžete se směle vydat do přírody za „lovem orchidejí“. A nejen v Českém středohoří. (4:37)

Historie vědy a soutěž

Adam Vidner se ve své pravidelné rubrice vrací do historie právní vědy, aby připomněl jeden ze základních kamenů římského práva, který stál na přechodu od ústního práva k psanému - tzv. Zákon dvanácti desek. (20:56)
Představíme vám také naši „knihu měsíce“, o kterou si budete moci zasoutěžit. Tentokrát je ve hře publikace mayistky a religionistky Zuzany Marie Kostićové „Náboženství Mayů“. Soutěžní otázku najdete i na našem webu. (25:30)

Ukryté významy Karlova mostu: Slunovrat

Bohatou výzdobu Staroměstské mostecké věže ze strany do města nechal vytvořit Karel IV.

Karlův most byl založen v roce 1357. Dobové kroniky přesnější datum založení neznají. Až v druhé polovině 16. století se v pramenech objevuje informace, že k němu došlo 9. července. V druhé polovině 20. století pak vydedukoval astronom Zdeněk Horský možnost, že most byl založen v 5 hodin 31 minut ráno. V takovém případě by letopočet s hodinou dávaly oboustranně symetrickou číselnou řadu. Navíc by Karlův most získal při svém založení do vínku extrémně příznivý horoskop. Numerologické i astrologické aspekty se v době Karla IV., ale také později, docela sledovaly, takže tahle hypotéza nestojí úplně „na vodě“. Na rozdíl od Staroměstské mostecké věže.

Ta totiž není založena na souši, ale stojí na pilíři mezi prvním a druhým obloukem Karlova mostu. Průčelí věže je bohaté na sochařskou výzdobu mj. se skrytými astronomickými významy. A to ani nemluvíme o pohledu, který se naskytne každému, kdo si pod věží počká na západ slunce o letním slunovratu... Na průčelí Staroměstské mostecké věže upírá svůj pohled každý chodec, který k mostu přichází po Královské cestě Karlovou ulicí. Co všechno tam vidí? A co je mu možná skryto? O tom hovoří astronom a historik astronomie Zdislav Šíma. (26:35)

Spustit audio