Nový občanský zákoník: Bránit se důsledkům drobného písma ve smlouvě bude snazší
Složité smlouvy a dlouhé odstavce napsané drobným písmem mnohdy odrazují zákazníky, aby vůbec dokumenty četli. Jenže tak se jim může stát, že nakonec podepíší něco, co je pro ně velmi nevýhodné, například povinnost platit nějakou službu déle, než vyžadovali. Nový občanský zákoník by měl lehkovážné spotřebitele před nechtěnými důsledky takového chování více chránit.
Pro Kateřinu byla zahrada koníčkem. Rozhodla se proto, že si objedná na rok měsíčník, kde najde všechny rady o sázení květin a pěstování. Ve vydavatelství časopisu proto podepsala smlouvu, aby jí periodikum chodilo pravidelně domů.
Uplynul rok a Kateřina odběr časopisu neobnovila. Přesto i po dvanácti měsících přišel nový výtisk s tím, že nadále musí platit. Podívala se proto podrobněji do smlouvy, kterou podepsala, a zjistila, že tiskovina jí bude chodit ještě dalších 24 měsíců, pokud to alespoň dva měsíce předem písemně neodmítne. Podmínka byla napsaná v textu drobným písmem, kterému původně vůbec nevěnovala pozornost.
Podobné případy by se už od nového roku neměly stávat. Zákazníka by neměly připojené obchodní podmínky zaskočit. Ochránit by to tak mělo lehkovážné spotřebitele, kteří zásadně nečtou celou smlouvu podrobně.
„Zákon dává té slabší straně specifická pravidla ochrany, aby měla možnost nejenom ovlivnit obsah smlouvy, ale hlavně aby nebyla překvapená, aby bylo jasně řečeno, co se po ní chce, aby bylo jasně řečeno, co v té smlouvě je,“ vysvětluje právník Bohumil Havel, který se specializuje na obchodní právo.
Obchodní podmínky, které spotřebitel nemohl očekávat, tak nebudou platit.
„Mají právo bát chráněni proti různým překvapivým ujednáním, proti nesrozumitelným ujednáním, aby se nestalo například, že v sekci o označení stran byla doložka o rozhodčím soudu a podobně, zkrátka aby ta smlouva byla logicky čitelná o pro každého, kdo má soudný intelekt,“ dodává Havel.
Výjimkou může být, když spotřebitel výslovně nějaké obchodní podmínky přijme. Už v textu smlouvy tak bude muset být jasně řečeno, co se po zákazníkovi požaduje. Nebo v pasážích obchodních podmínek prodejce graficky zvýrazní ustanovení, která by mohla zákazníka překvapit.
Už dnes však soudy posuzují, jak se prodejce choval ke spotřebiteli.
„Pokud se ten spor dostane už k soudu, tak se tam samozřejmě zvažuje, jestli ten kupující měl možnost a také schopnosti zvažovat všechny důsledky konkrétní smlouvy,“ říká právnička Dagmar Raupachová.
Spotřebitel také bude moci bez udání důvodů od smlouvy odstoupit – například u podomních obchodů – do čtrnácti dnů, ale když nebude zákazník dobře poučen o svém právu na odstoupení, prodlužuje se tato lhůta o jeden rok.
Odstoupit od smlouvy však lidé nemohou například v případě koupě potravin, losů nebo novin.
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
