Nikdy by mě nenapadlo, že mě to bude bavit, říká krkonošský dráteník
Řada kdysi tradičních řemesel dnes patří mezi ta ohrožená, ne-li vymírající. Týká se to i dráteníků. Přitom šikovné ruce dokáží drátem nejen oplétat skleničky, hrníčky a hrnce, ale i vytvářet drátované obrázky, sošky i šperky. Takové ruce má 65 letý Ladislav Šlechta, pro kterého se drátenictví stalo neodolatelným koníčkem.
Ladislav Šlechta pochází z Jilemnicka. Vystudoval lesnickou školu s maturitou a 25 let pracoval u lesů. Dřevo patřilo jak k jeho pracovnímu, tak i volnému času. „Vždycky mě bavily ruční práce a práce se dřevem. Mám i dřevosoustruh,“ začíná své vyprávění o cestě k drátenictví.
V roce 2001 se pan Šlechta přihlásil v Poniklé do jednoho z probíhajících kurzů. V té době byl bez zaměstnání, snažil se vyrábět a prodávat své dřevěné soustružené kousky a přihlásil se na týdenní kurz pletení košíků. „Přitom jsem se dozvěděl, že tam je i drátenický kurz, a tak jsem si ho připlatil. Předtím mě nikdy nenapadlo, že by mě to mohlo někdy bavit,“ říká Šlechta a s úsměvem dodává, že se drátenictví už nemůže pustit.
Základem drátenictví je správný drát. Většinou o síle půl milimetru, měděný – takový, co se používá na převíjení motorů, nebo železný – ten ale musí být měkký, kujný, aby se dobře ohýbal.
Ladislav Šlechta dráteničí smyčkovou neboli šicí metodou a jde mu to skvěle. „Je to jenom proplétání. Ale není to zas tak jednoduché. Člověk se musí třeba naučit správně utahovat očka, aby to potom ztvárnilo třeba toho Krakonoše, neboli Rýbrcoula z roku 1561,“ dodává Šlechta.
Jeho drátované sošky vzniklé podle původní podoby Krakonoše Rýbrcoula dostávají nositelé cen ředitele Krkonošského národního parku. Do 16. listopadu jsou výtvory Ladislava Šlechty k vidění v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí na výstavě Dráteníkův rok.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
