Na Kamýku možná dodnes leží Čertův kámen
„Milovaly jednou tři panny rytíře z Kamýku,“ začíná nejznámější pověst o dnes už zřícenině hrádku Kamýk poblíž Labe nedaleko Litoměřic. Pověst je spojena i s nedalekou skálou nad Labem, které se říká Klavárie nebo také Tři kříže. Právě odtamtud měly podle pověsti tři panny skočit dolů do Labe, protože rytíře si mohla vzít jen jedna a to nechtěly dopustit.
Tolik pověst. O kterého z rytířů mělo jít, ale neříká. Na Kamýku se jich totiž vystřídalo mnoho. Hrádek byl postaven na začátku 14. století na čedičovém suku, po kterém dostal i jméno – kamýk je staročeský výraz pro skálu. Vrch suku moc prostoru nenabízel, vešla se na něj pětiboká věž a větší obytná budova. Zato prostoru pro sklepy bylo ve skále dost.
V historických písemnostech se dá zjistit, že Kamýk byl postaven na pokyn krále Jana Lucemburského a s nedalekým Střekovem měl chránit cestu ze Saska - jak po Labi, tak po suchu. Kolem Kamýku totiž vedla významná cesta do Litoměřic. Držitelé Kamýku i Střekova měli mít od krále oprávnění ponechávat si podíl ze cla, které se na Labi vybere.
Kamýk sloužil zhruba dvě století. Měnil majitele (jednu chvíli patřil i Zbyňku Zajíci z Hazmburka), sídlil na něm husitský hejtman Hynek z Kolštejna, měnili se správci. Kolem roku 1600 už byl zřejmě opuštěný a vrchnost žila v nové tvrzi u hradu, ke které patřil i pivovar. Samotný starý hrad pustl. Za třicetileté války Kamýk vyplenili Sasové a hrad nakonec zůstal zcela opuštěný. I tak vyhořel.
„Z Kamýku mnoho nezbylo, ale výhled je úchvatný,“ potvrdil jednu z důležitých vlastností bývalého hrádku Jindřich Pěnička, kterého jsme s jeho paní potkali na cestě ze zříceniny. Byl na kole, protože kolem Kamýku vede cyklostezka z Ústí na Litoměřice. Pokud není zamračeno, dá se ze zříceniny skutečně dohlédnout až k Řípu, na Hazmburk, k Dubici, na Milešovku, Lovoš...
A údajně je na něm i poklad, jak praví hned dvě pověsti . Zakopat ho nebylo na čedičovém vrchu kam, pověsti si s tím tedy poradily po svém:. „Na temeně Kalichu leží velký balvan. Lid nazývá jej Čertův kámen,“ píše se v knize Z kraje Dalimilova, vydané v Lovosicích roku 1926. A pod ní měl být čert a počítat peníze. Kdo prý dokázal vyběhnout od úpatí až ke kameni bez vydechnutí, ten ho uviděl a dostal peníze. Další pověst pak pravila, že Čertův kámen nad pokladem se dá odsunout ve chvíli, kdy v třebušínském kostele kněz na Květnou neděli čte pašije.
Poklad nikdo ale nikdy nenašel a dnes už asi těžko zjistí, který kámen je ten pravý - Čertův. Procházka po samotné zřícenině je i tak dost krkolomná. Kromě zbytků věže a zdí silných přes dva metry je vrch posetý spoustou balvanů.
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
