Lužičtí Srbové se snaží udržet svůj jazyk pro budoucí generace
Lužičtí Srbové jsou nejmenší slovanský národ Evropy, který nikdy neměl vlastní stát. Proto pro ně bylo a je životně důležité udržet a rozvíjet vlastní jazyk. Přes silný asimilační tlak se jim to stále relativně daří a poslední dobou stoupá zájem o Lužickou srbštinu dokonce i ze strany Němců.
Napomáhá tomu projekt zvaný Witaj, organizovaný Svazem Lužických Srbů Domowina. Jeho cílem je rozšiřovat a popularizovat výuku lužické srbštiny na všech typech škol. Jak tento projekt funguje v hornolužickém Budyšíně, to se vydal zjišťovat Jakub Šiška.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
