Kulinárium 31. března 2007

24. listopad 2011

Pořad věnovaný věcem na stole i kolem něj. Ve vysílání Českého rozhlasu SEVER ho najdete vždy v sobotu po deváté hodině dopolední a v repríze v neděli po 15. hodině. Pořad pro vás připravuje Slávka Brádlová.


KULINÁRIUM 31. BŘEZNA 2007

Jaké je to vaření, bez bylinek - koření
Říká vám něco rostlina šabrej kmínovitý? Ne? A co kmín římský? Asi taky nic moc - tak se dnes v abecedě koření a bylinek podíváme právě na tohle kořeníčko. Prapůvodní vlastí kmínu římského je Etiopie a jeho plody se našly i v egyptských pyramidách. Poměrně brzy se rozšířil, hojně ho pěstovali a pěstují v Arábii, Indii a ve středozemních krajinách. A ten přídomek "římský" signalizuje, že ho znali a používali už staří Římané - nahrazoval jim pepř. Také středověká kuchyně ho často užívala a nejen jako koření, věřilo se, že má léčivé a klidnící účinky na žaludek a trávení vůbec. Nejnovější výzkumy potvrzují, že obsahují látky, které preventivně působí proti rakovině močových cest. Dnes římský kmín můžete najít i pod názvem černý kmín nebo cumin a spíše v kuchyni arabské, turecké nebo indické, mají ho rádi Afričané, Australané i Američani, ale v Evropě se objevuje zřídka - ještě tak nejspolehlivěji v kuchyni španělské, na Sicílii a na Maltě. Může se přidávat například do mletých kebabů, k dušenému masu v kombinaci se skořicí a šafránem a výborně pomáhá s trávením pokrmů z luštěnin. Používá se i do chlebového těsta, do likérů a samozřejmě do řady kořenících směsí - například garam masala a karí.


Logo

LISTÁRNA KULINÁRIA
Měsíc - už třetí v tomto roce se šťastnou sedmičkou na konci - končí a tak je opět čas na vaše dopisy, dotazy a užitečné rady, o které se chcete podělit. Začínám prosbou paní Ludmily, která se pídí po receptu na pravý medovník, tak jestli můžete pomoci, ozvěte se. Potěšil mě dopis paní Hany Strobachové , která prý už řadu odvysílaných receptů vyzkoušela a s úspěchem, dokonce i pan manžel si pochvaluje novinky. A to si myslím, že paní Hana je výborná kuchařka - recepty od ní byly vždycky hodně zajímavé.
Paní Jaroslava Horáková dokonce použila recepty z vysílání Severu jako výukovou záležitost pro vnučky - u kuchyňské linky i u trouby se skvěle oháněly. Všem v rodině chutnal meruňkový koláč od Míly Svobodové z Jiviny a uspěly i rumové kuličky v košíčcích.
A ještě vám dlužím jednu užitečnou radu od paní Jany Štické ze Žatce - možná si vzpomenete, že už nám radila, že tuhé maso se snáz uvaří nebo upeče, když k němu po sebrání pěny přidáme lžičku - malou lžičku rumu a taky trojobal je lepší, když do rozšlehaných vajíček přidáme lžičku piva - na jedno vejce jednu lžičku a totéž můžeme provést s těstíčkem na obalování. A do třetice tedy nová rada - pěkně hnědého masa při pečení docílíme rychleji, když pekáč posypeme troškou cukru. Je to asi vyzkoušený kuchyňský fígl - cukr karamelizuje a barví se pěkně do hněda.
A taky neodolám, abych nezabrousila do vašich březnových soutěžních odpovědí - otázka zněla, kdo je podle vás nejlepší kuchařkou nebo kuchařem. Paní Marie Vořechovská z Chomutova - ostatně jako řada dalších - volila svoji maminku a s očividnou láskou nejen k jídlu píše: "...stále se mi vybavuje, jak maminka z trouby vytáhla veliký pekáč s vlastnoručně vykrmenou husou, propíchala ji vidličkou, aby krásně vytékalo sádlo a to během pečení udělala několikrát, pak sádlo sebrala, husičku rozporcovala - s knedlíkem a zelím to nemělo chybu, podobné zážitky mám s kachničkou... vzpomínám i na domácí flíčky s domácím uzeným... a ještě dodám, že maminka se narodila na Moravě, byla z dvanácti dětí, sloužila u sedláků, hodně se naučila, ale život to nebyl lehký. Postupně se dostala až ke Křivoklátu, kde si ji namluvil tatínek. Rodiče nás vychovávali prací a dodnes si myslím, že je to ta nejlepší výchova..."
Tak vidíte, kam až jsme se od soutěžní otázky dostali - k jejímu vyhodnocení se ale dostaneme za týden, v sobotu 7. dubna.
Od pondělí 2. dubna vám nabídnu pár velikonočních inspirací, vždy před půl desátou dopolední a v repríze kolem půl jedné. Právě v pondělí začíná pašijový týden, tak už teď připomínám, že na Škaredou středu byste se neměli na nikoho mračit, aby vám to nezůstalo, na Zelený čtvrtek byste měli sníst něco zeleného, abyste byli celý rok zdraví, Velký pátek se sluší uctít půstem, zato na Bílou sobotu, na Hod boží velikonoční a na Pondělí velikonoční - to už se vyvářelo, peklo a hodovalo. Z těch velikonočních receptových inspirací uvedu alespoň řízky naruby a vepřovou lahůdkovou pečeni podle paní Jarky Beranové, připomeneme si jednu starou českou dobrotu - kočičí tanec, naučíme se palačinky se sýrem a bylinkami a salátem, taky postní pohankovou kaši, velikonoční nádivku s uzeným masem a kůzlečí guláš. Nuda to velikonoční vaření rozhodně není a nuda doufám nebude ani u dalšího - prvního dubnového vydání Kulinária 7. dubna po deváté hodině a v repríze v neděli 8. dubna po 15. hodině - jednak vás tam čeká vyhlášení březnové soutěže a taky nová dubnová otázka a hlavně - velikonoční vyprávěnky zpěvaček Lenky Filipové, Marcely Voborské, Anny K a muzikanta Tomáše Bartáka. Tak přijďte poslouchat, zve Slávka Brádlová.


Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.