Jupiterovy spalničky

Nově objevená skvrna se nachází v blízkosti svých obřích příbuzných, které známe jako Velkou rudou skvrnu a Rudou skvrnu mladší. Má jen zlomek jejich rozměru a najdeme ji západně od Velké rudé skvrny, ve stejném oblačném pásu. Zajímavé je, že nová skvrna měla nejdříve tvar bílé elipsy. Postupnou změnu barvy vysvětlují astronomové tím, že rotující bouřková oblaka vystupují vzhůru podobně jako oblaka Velké rudé skvrny. Bouře je zřejmě tak silná, že bere s sebou materiál z velkých hloubek pod oblaky a vynáší ho do výšek, kde se o další postará sluneční ultrafialové záření. Dosud neznámou chemickou reakcí tam vznikají sloučeniny nám dobře známé cihlové barvy.
Vědci jsou přesvědčeni, že tyto bouře se v Jupiterově atmosféře odehrávají vysoko nad vrstvou metanu, nejjasnější jsou totiž při pozorování v infračerveném spektru. Metan pohlcuje sluneční infrazáření, což dokládají tmavé oblasti na snímcích. Ty poslední zároveň potvrzují, že bouře a turbulence na Jupiteru jsou stále velmi aktivní a překvapivě se dotýkají i dosud klidného pásu, který obklopuje pověstnou Velkou rudou skvrnu. Mimochodem, tento útvar pozorujeme na Jupiteru už nejméně 200-350 let, mladší rudá skvrna se objevila na jaře předloňského roku. Pokud se nově objevená třetí skvrna bude pohybovat stejným směrem jako Velká rudá skvrna, předpovídají astronomové, že se obě setkají letos v srpnu. Jak to dopadne? Malá bude velkou buď pohlcena nebo odhozena.
Za to všechno prý mohou globální změny klimatu na Jupiteru. Phil Marcus z karolinské university už v roce 2004 předpověděl, že rostoucí rozdíly teplot v okolí rovníku a u jižního pólu mohou vytvořit nestabilní prostředí a nové víry. Je nasnadě, že zmíněný jev je bezpochyby výzvou k dalšímu sledování změn na největší planetě naší sluneční soustavy. Jupiter můžeme nyní pozorovat po většinu noci kromě večera.

Pravidelná rubrika Mýty, domněnky, objevy a omyly astronomie se vysílá v rámci každého třetího Planetária v měsíci.