Horká i studená oblaka vesmíru a pět století stará šifra mistra Klaudyána
Poslechněte si:
01:04 - Objevy a události
04:21 - Horká i studená oblaka: Mezihvězdná hmota
24:19 - Procházka únorovou oblohou
27:45 - Soutěž o Knihu měsíce
28:50 - Šifra mistra Klaudyána – 1. část: Mistr a jeho mapa
V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte o zařízení na výrobu vody ze vzduchu, kterým bude vybaven český pavilon na výstavě EXPO2020 v Dubaji, zmíníme se o těžkém dopadu pustošivých požárů na australskou přírodu a také o srážkách českých motoristů s vlky, z nichž jen za loňský rok nepřežili tři a jeden vlk už zahynul i letos. Povíme si také o lidských kostech z Žehuně na Kolínsku, o nichž se objevily spekulace, že jde o ostatky padlých bojovníků z bitvy u Lipan, a představíme vám soukromou výzkumnou platformu Bartolomeo, která se chystá na Mezinárodní vesmírnou stanici.
Horká i studená oblaka: Mezihvězdná hmota
Prostor mezi hvězdami se na první pohled může zdát prázdný, ve skutečnosti však není. Vyskytuje se v něm třeba záhadná temná hmota, jejíž přítomnost jsme schopni odhalit jen díky jejímu gravitačnímu působení. O tu se však dnes zajímat nebudeme. Tématem našeho povídání bude tzv. baryonová mezihvězdná hmota – tedy ta, která je součástí námi pozorovatelného vesmíru. I když ji popravdě také dost často nevidíme. Dozvíte se, co ji tvoří, jaké má vlastnosti, jaký je její význam a jakým způsobem ji můžeme pozorovat a také zkoumat.
O tom, co se ve zdánlivé pustině mezi hvězdami nachází, hovoří Soňa Ehlerová, výzkumná pracovnice Astronomického ústavu Akademie věd České republiky v Praze. V oblacích mezihvězdné hmoty převažuje vodík. Našli bychom tam ovšem i další prvky; dokonce i molekuly. Jaké – a kde se tam vzaly? Jak mohou být oblaka mezihvězdné hmoty velká? Dají se vůbec změřit a třeba i zvážit? Jak je to s mezihvězdnou hmotou v naší vlastní Galaxii nebo jejím blízkém okolí? Víme o nějakých větších shlucích? Máme nějaká vlastní molekulární oblaka nebo hvězdnou porodnici?
Mistr Klaudyán a jeho tajemná mapa
Píše se rok 1517. V německém Norimberku pracují dřevorytci podle zadání „kulhavého kacíře z Čech“, bratrského učence Mikuláše, na zvláštní zakázce. O rok později v tamní tiskárně spatří světlo světa první tištěná mapa Čech. Klaudyánova mapa. Všechny popisky jsou na ní české, orientována je k jihu. Známe ji z mnoha odvozenin a kopií, originální Klaudyánův tisk se však dochoval jen jediný. Je ukryt v litoměřickém Státním oblastním archivu a patří Biskupství litoměřickému. V polovině 18. století jej tehdejšímu biskupu Emanuelu Arnoštovi z Valdštejna věnoval katolický kněz a historik Gelasius Dobner. Kde k němu přišel on, to se neví. A není to jediné tajemství s mapou spojené. Litoměřické mapě například chybí horní část, kde měl být vytištěn její titul. Proč asi?
Velkou část listu Klaudyánovy mapy pokrývá obrazová výzdoba, doplněná četnými citáty z Písma svatého. O smyslu některých vyobrazení se učenci dohadují celá staletí. Ostatně – ani samotná osoba tvůrce mapy, Mikuláše Klaudyána, není prosta tajemství, jak nám prozradila Eva Novotná, ředitelka Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Pojďte s námi i vy luštit „šifru mistra Klaudyána“!
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
