Desítky lidí vyrazily do ústecké vědecké knihovny pátrat po svých předcích

23. únor 2019

V rámci dne otevřených dveří jim s tím pomohli odborníci z České genealogické a heraldické společnosti. Lidé si tak mohli vytvořit v knihovně v ústecké Churchillově ulici vlastní rodokmen.

K dispozici jim byli také odborníci na rodokmeny, kteří například pomohli se čtením historických záznamů nebo s výkladem jmen a profesí.

Pro radu za genealogy vyrazila do Severočeské vědecké knihovny v Ústí nad Labem například Věra Beránková z Chotěšova na Litoměřicku.

Potíže badatelům dělá čtení starých textů

„Potřebovala jsem pomoct přečíst některá jména,“ říká paní Beránková s tím, že na svém rodokmenu pracuje od roku 2014 a dostala se až k roku 1263, protože její předkové patřili k polským a německým aristokratickým rodinám.

Na Dny České genealogické a heraldické společnosti vyrazil i Josef Stříbrný z Ústí nad Labem, který se také snaží pátrat po svých předcích. „Narážím na to, že neumím číst staré texty,“ posteskl si.

Lidem bylo k dispozici několik odborníků. Mezi nimi také odbornice na rodokmeny Helena Voldánová. Podle ní dnes už můžou lidé relativně snadno začít pátrat po vlastních předcích i z domova.

Obvykle se lidé dostanou až k roku 1650

„Vezmou si dokumenty, rodné a oddací listy, zapíšou si ty první generace, a pak si po otevření internetu najdou stránky státních oblastních archivů a vyhledají matriku pro obec, odkud náš předek pochází. Podle těchto informací vyhledáme patřičný zápis a stejně hledáme další generace,“ popisuje genealožka, jak s pátráním začít.

Zájemci se tak můžou dostat až o několik století zpátky. „Většinou se dostáváme, až kam sahají písemné prameny, to znamená k roku 1650, výjimečně k roku 1570. To znamená nějakých dvanáct, třináct generací.“ dodává Helena Voldánová, členka České genealogické a heraldické společnosti.

Setkání ve vědecké knihovně vzbudilo mezi veřejností značný zájem. „Akci pořádáme už podruhé a setkali jsme se s velkým zájmem, takže se z toho stane takový cyklus,“ ohodnotila Monika Beránková z ústecké severočeské vědecké knihovny.

autoři: Jan Bachorík , Redakce ČRo Sever
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.