Co ukazuje pražský orloj a jaký je skrytý význam tajemných obrazů na první tištěné mapě Čech?
Poslechněte si:
01:05 - Objevy a události
04:23 - Co ukazuje pražský orloj
18:44 - Příběhy s nulou: Mystifikace na lodi Dreadnought
22:30 - Kniha měsíce: Leonardo
26:22 - Soutěž o Knihu měsíce
27:32 - Šifra mistra Klaudyána – 2. část: Tajemné obrazy
V úvodním přehledu zajímavostí uslyšíte o velkém výzkumu slimáků, který se chystá ve Velké Británii a představíme vám čtyřoké ryby hladinovky, které žijí na atlantickém pobřeží obou Amerik i v brněnské zoo; dozvíte se také, že za nejtěžšího dinosaura všech dob paleontologové stále považují jihoamerického argentinosaura. Povíme si, že mezi středověkými ostatky nalezenými v českobudějovickém klášteře dominikánů byly i krocaní kosti a upozorníme vás na nedávno vydanou první geomorfologickou mapu Saturnova měsíce Titanu.
Co ukazuje pražský orloj
Na letošní rok připadá 610. výročí staroměstského nebo také pražského orloje, který byl spuštěn v roce 1410. Dnes je to velká turistická atrakce. Co o něm ale většina Pražanů nebo návštěvníků města ví? Že se každou celou v jeho oknech na jižní stěně staroměstské radnice ukazuje dvanáct apoštolů, kokrhá kohout a smrtka cinká zvonkem. Možná i to, že spodní desku maloval Josef Mánes. Nejspíš znají pověst o mistru Hanušovi, který prý orloj postavil. A to je asi všechno. Patrně by také řekli, že orloj kromě času ukazuje i pohyby nebeských těles. Není to ale tak jednoduché. Třeba právě časů se dá na pražském orloji odečíst hned několik... Podle pověsti bylo dílo mistra Hanuše „tak podivení hodné“, že i z cizozemska přijížděli poslové, aby jim zhotovil podobné hodiny.
Toho se ale staroměstští konšelé báli. Nikdo jiný takový orloj mít nesmí. Mistra Hanuše dali oslepit, aby už žádný orloj nikdy nepostavil. On jim však jejich hrozný čin oplatil. Nechal se zavést ke stroji, sáhl do soukolí – a orloj se zastavil. Pak mistr Hanuš padl a zanedlouho vypustil duši. „A orloj stál a stál,“ píše Alois Jirásek, „a nebylo nikoho, kdo by spravil to umělé, mistrovské dílo.“ To je ovšem pověst. Jak to bylo s pražským orlojem doopravdy? Skutečně ho postavil mistr Hanuš? O tom hovoří Zdislav Šíma z Astronomického ústavu Akademie věd České republiky.
Tajemné obrazy z mapy mistra Klaudyána
Roku 1518 spatřila v německém Norimberku světlo světa první tištěná mapa Čech, takzvaná Klaudyánova mapa. Jejím autorem byl Mikuláš Klaudyán, český učenec, lékař, nakladatel a příznivec Jednoty bratrské. Jeho mapa se dochovala v jediném originálním exempláři, který vlastní Biskupství litoměřické a opatruje litoměřický archiv, a v mnoha kopiích, překresbách, odvozených variantách a reprintech. Je to tištěný ilustrovaný jednolist, ručně kolorovaný. Samotná mapa zabírá jen spodní třetinu listu. Je orientována k jihu, popsána česky a obsahuje 280 značek a názvů – měst, tvrzí, hradů, klášterů; zaznamenává hory, lesy, říční síť a nejvýznamnější cesty. Záhadou ovšem je, komu byla určena a za jakým účelem byla vydána. Tajemná je i její obrazová výzdoba, která pokrývá dvě třetiny listu.
V jejím centru je vyobrazení „vozu malovaného“, o který se přetahují dvě koňská trojspřeží. Snad jde o symbol rozporů v tehdejší české společnosti – ale to je pouze hypotéza. Postava s turbanem a šavlí nad vozem a zároveň pod vyobrazením krále Ludvíka Jagellonského jako by zase předjímala tragickou smrt panovníka v bitvě s Turky u Moháče, osm let po vydání mapy. Obrazové výzdobě Klaudyánovy mapy a jejímu „druhému životu“ se věnujeme v druhé části našeho vyprávění. Hovoří Eva Novotná, ředitelka Mapové sbírky Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.
Související
-
Horká i studená oblaka vesmíru a pět století stará šifra mistra Klaudyána
Mezihvězdná hmota: astronomka Soňa Ehlerová – 500 let Klaudyánovy mapy, 1. část: Eva Novotná, ředitelka Mapové sbírky UK – Procházka únorovou oblohou
-
Staroměstský orloj po rekonstrukci. Co se změnilo?
Práce na orloji v rámci celkové rekonstrukce Staroměstské radnice začaly 10. ledna. Datum slavnostního znovu zprovoznění památky připadá na pátek 28. září v 18 hodin.
-
Staroměstský orloj se po rekonstrukci znova rozběhl, elektrický pohon nahradila původní mechanika
Po více než půl roce oprav byl v pátek odpoledne do provozu uveden staroměstský orloj. Jeho spuštěním započaly sté oslavy vzniku Československa, které vyvrcholí 28. října.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.